Názory odborníkov

ROZHOVOR - Názory priekopníka v oblasti flexibilných úväzkov z Veľkej Británie.

Andy Lake je ředitelem a zakladatelem serveru www.flexibility.co.uk, nejznámějšího serveru v Británii, který se věnuje flexibilním možnostem zaměstnávání. Považuje se také za pionýra – propagátora těchto typů úvazků v Británii a podílí se na množství výzkumů a projektů.

Řekněte nám něco o sobě, váš osobní příběh. Kde jste pracoval před tím, než jste založil www.flexibility.co.uk.

Naše stránky Flexibility.co.uk se narodily v roce 1993, původně jako tištěný měsíčník, který měl informovat o novém světě pracovních možností. Zrodil se v dílně evropských výzkumných projektů, které organizovala společnost HOP Associates.  HOP Associates se zabývali například teleworkingem pro lidi s postižením nebo otázkou dopadu nového typu zaměstnávání  -  teleworkingu – na lidi z venkova. Mluvíme teď o počátku 90.let, kdy web byl v mnoha společnostech neznámý a kdy většina možností v oblasti vzdáleného připojení byly brány jako divoké  a šílné. Ale časy se změnily!

Společnost HOP se etablovala v úspěšnou konzultantskou firmu, která pomáhala ostatním společnostem osvojovat si nové možnosti práce. Já jsem se k nim přidal v roce 1994, pracoval jsem pro ně nezávisle na volné noze a editoval jsem Flexibility. Postupem času jsme z Flexibility udělali online zpravodaj a několik let nato byl web založen jako nová společnost. Takže nyní je můj čas rozdělen mezi výzkum nového světa práce a jejich možností, psaní a pomáhání manažerům a zaměstnancům, aby si tyto nové cesty adaptovali.

Jak byste popsal situaci ohledně flexibilních možností v 90.letech minulého století, když jste začínal?

Pohledem zpátky do začátku 90. let byl pojem 'flexibilita' celkem diskutabilní a problematickou myšlenkou. Hodně lidí o ní uvažovalo spíše jako o uvolňování pracovní síly, tj. přesunování lidí na zkrácené pracovní úvazky, outsourcing, privatizování státních podniků a jako na přesun lidí k jiným zaměstnavatelům, kde měli většinou ohodně větší flexibilní možnosti a podmínky. Takže odbory a politici se zaměřili na tuto oblast 'flexibilního kontraktu' a to, co my dnes vnímáme jako flexibilní zaměstnávání, to považovali za něco, co je pro zaměstnance hrozné a nepřípustné. Tehdy jsem dělal pohovor s vedoucím odborů (TUC) a on mi řekl, že flexibilní možnosti práce je současná móda, která zase odvane, jakmile se země vrátí k plné zaměstnanosti! Byl tady problém s pochopením a tak byla tehdy špatně nastavena i politika.

Ale v ten samý čas se pracovní síla velmi rychle měnila. Čím dál více žen z 80.let přicházelo na pracovní trh a byl tu nezastavitelný růst part-time příležitostí. Zaměstnavatelé chápali, že dostat nejlepší zaměstnance pro ně znamená nabídnout více flexibilních možností: ne jenom part-time úvazek, ale i termínovanou práci, pružnou pracovní dobu nebo například kratší pracovní týden. V ten samý čas procházel home office převratnou změnou. V minulosti byl asociován s prací, která byla málo placena či řekněme až vykořisťovatelská, například šití nebo obálkování. Protože moderní technologie byla na vzestupu, začalo se vše měnit přes teleworking, což už byla práce, která byla zaplacena slušně a vyžadovala odborníky. Zároveň homeoffice začali využávat ti, kteří měli svoji vlastní firmu. Stále si ale vybavuji konference, kde akademičtí pracovníci a sociologové a i lidi, kteří podporovali různé kampaně, společně s odboráři, odsuzovali práci z domova a požadovali, aby bylo vše striktně regulováno.

Byl rok 1997 a vláda změnila svůj názor  - flexibilní zaměstnávání podpořila. Zaměřila se na otázku rovnosti pohlaví a to především těmito kroky: – pomoci s pracovními přiležitostmi ženám a zaměřit se na work-life balance, což bylo na celé věci skvělé, ovšem do určité míry. Předchozí vláda ignorovala flexibilní zaměstnávání a ta nová alespoň rozuměla jednomu z pilířů flexibilních možností. Stále tu ale chyběla realizace benefitů hlavně pro zaměstnavatele (mimo výjimek některých společností a organizací, které moderní přístup implementovaly. Mimo jinými se i naše Flexibility snažila iniciativy podporovat a promotovat!)

Proč jste se rozhodl založit společnost právě v této oblasti? Co vás inspirovalo? Měl jste nějaké know-how? Příp. odkud?

Jak jsem zmínil výše, já jsem to celé nenastartoval. Předtím, než byla Flexibility, jsem se věnoval na volné noze marketingu a také jsem učil. A ještě předtím jsem byl manažer ve vzdělávací instituci, kde jsem vedl fakultu s osmnácti zaměstnanci. A pravděpodobně nejvíce jsem těžil z této zkušenosti. Několik zaměstnanců, které jsem vedl, byly maminky s malými dětmi a jedna měla dítě nemocné a občas s ním potřebovala jít do nemocnice. Všechny byly výborné zaměstnankyně a lidé a mně připadalo přirozené, abych jim jako nadřízený umožnil naplánovat si napnutý týdenní program tím, že jim maximálně vyjdu vstříct a umožním jim flexibilně pracovat, aby stihly pracovat a zároveň se starat o rodinu.

Důvod, proč jsem toto místo opustil, byl ten, že jsem chtěl jít jiným směrem a také v tom byly osobní důvody. Měl jsem tři malé děti a potřeboval jsem si "jinak" řídit svůj pracovní den. Dva roky jsem dělal na volné noze různé 'portfolio projekty' a poté přišla příležitost s Flexibility.

Nejdříve jsem to měl jako part-time, poté na hlavní pracovní poměr, ale částečně s flexibilní pracovní dobou a home officem. Tato změna mi umožnila vodit děti do školy převážnou většinu týdne. Brával jsem do školy i děti sousedů.  Po dvanáct let jsem tak mohl navštěvovat s dětmi školní akce, konající se v nejméně vhodnou dobu pro zaměstnané rodiče, mohl jsem si s nimi hrát a sportovat čtyři dny v týdnu. Pro mě to bylo perfektně vyvážené období co se týče práce a osobního života, tj. rodiny.

Jak jste konkrétně začal s propagací flexibilních úvazků? např. oslovoval jste společnosti?

Hádám, otázka směřuje na to, jak dostat tu zprávu ven? Ten časopis byl důležitý. Flexibility byl tištěný magazín, podporovaný sponzory – velkými společnostmi jako je Toshiba a Manpower. Podíleli se na něm ale i společnosti menší. Právě všechny tyto společnosti pomohly vše rozšířit směrem dál k jejich klientům. Také jsme organizovali akce a tím se napojovali na nové a nové organizace. Zároveň jsme utvořili nové kontakty s veřejným sektorem a jeho složkami. Ve Velké Británii je nyní na programu dne velká změna ve veřejném sektoru a právě flexibilní nebo chcete-li 'chytré zaměstnávání' je klíčový bod všeho. Další nesmírně důležitou částí byl virální marketing. Náš web se stal důvěryhodným zdrojem informací a jeho reputace se rychle rozšířila na základě osobní reference.

Co bylo v začátcích největší výzvou?

Jedna z největších výzev je doposud ta, že lidé nepochopí tento nový svět práce do té chvíle, než vše uvidí. Musí přizpůsobit přemýšlení a změnit pohled na věc, aby uviděli nové možnosti. Druhou výzvou  je to, že lidé si většinou myslí, že vše je jenom o home officu a mají mnoho předsudků.

Měl jste taky možnost ovlivnit vládu, když například v roce 2007 byla progresivně změněna legislativa? V jakých oblastech a jaké argumenty jste použil?

Líbí se mi připustit myšlenku, že jsme mohli ovlivnit vládu a jejich uvažování. Flexibilita byl od začátku posílena Evropskou komisí a naše myšlenky byly zahrnuty v některých předpisech v oblasti nových cest zaměstnávání. Ale možná ten největší úspěch, který zaznamenávám, je to, že se flexibilní zaměstnávání udrželo a do dnešního dne vláda tuto oblast neustále rozpracovává. Řídil jsem přes dva roky projekt pro ministerstvo dopravy na téma: jaký dopad má e-práce a e-commerce na cestování. Výsledky byly zahrnuty v jejich kampani 'Chytřejší volby práce', a ty pak dále rozpracovány do projektu nazvaného 'Alternativy k cestovním strategiím'."

Mezi další věci, na kterých jsem se podílel s mým přítelem Timem Dwellym, jež řídí skupinu Žít/pracovat, patřilo to, že se nám podařilo ovlivnit a přinést nové přístupy v oblasti politiky na venkově, politiky plánování a nebo zamyšlení se nad vztahem nových cest práce v rámci jejich trvalé udržitelnosti.

Byly společnosti v UK ochotny naslouchat ohledně nových možností práce někoho zvenku? Zajímá mě, jak se podařilo je přimět, aby změnily názor?

Definitivně jsem za posledních osmnáct let zaznamenal změnu v přístupu. A jestliže flexibilní zaměstnávání byla dříve jenom okrajová záležitost, dnes je to hlavní směr. Společnosti tady jsou ochotné si nechat poradit, vítají pohled z venku, z výzkumu, nebo praxi, která se osvědčila. Tak, aby i u nich mohla změna proběhnout. Na počátku si myslím, byl hlavní zájem právě okolo work-life balance. A také fakt, že firmy se chtěly profilovat navenek jako společnosti, které si zaměstnanec sám vybere, tvz.  ‘employer of choice’.  Pak se ale začal klást důraz na pracovní prostředí a jeho otázky. Což znamená třeba i redukování kanceláří, redukování jednotlivých pracovních stolů,  implementace sdílení pracovního místa a pohled na kancelář spíše jako na centrum kolaborace než jako místa pro pracovní stůl. Vše je založeno na tom, zda jsou zaměstnanci schopni pracovat vzdáleně – z domova, z cesty, nebo z jiných míst. Šetření nákladů, efektivita a lepší servis je to, co společnosti zajímá více než wor-life balance.

Jaká je situace mimo Londýn? Mají lidé dostatečné množství flexibilních příležitostí?

Ve Velké Británii není problém. Londýnské společnosti a high tech společnosti sídlící v podstatě kdekoli určují směr. Částečné úvazky a flexibilní pružná doba jsou po celé zemi rozšířeny. Homeoffice je méně obvyklý ve starých industriálních oblastech, které už v podstatě dnes neexistují, a kde je nyní nízká zaměstnanost a možnost podnikání. Ale ve venkovských oblastech je práce z domova ve velké míře.

Jaká jsou vaše osobní doporučení? Jak vy byste dneska přesvědčoval společnost, aby s flexibilním zaměstnáváním začala?

Dal bych jim přečíst příručku Smart Working, která je zdarma ke stažení na našem webu!

Podle vás, jsou tu nějaké trendy v oblasti flexibilních úvazků? Například více úvazků pro otce, seniory etc.

Dva velké příběhy v Británii jsou: 1. růst part-time pracovních úvazků, nyní 27% celkového počtu zaměstnaných a 2. nárůst home officu – skoro všechen telework je nyní z domova, což je 13% celkové pracovní síly. Za poslední desetiletí to narostlo o 22%. Pravidelného home office je mezi zaměstnanci méně v porovnání s lidmi, kteří jsou zaměstnáni sami na sebe. Pouze 6% zaměstnanců pracuje z domova velkou část pracovního týdne, zatímco 20% tak pracuje na part-time nebo příležitostně. Osobně si myslím, že číslo zaměstnanců, kteří nyní pracují z domova jenom občas, se zvýší. Také si myslím, že zaznamenáváme více flexibilní práci u starších zaměstnanců, kteří jsou okolo důchodového věku a těch, kteří pracují i přesto, že důchodový věk už překročili. Už totiž nemáme v UK povinný věk odchodu do důchodu. Mnoho lidí tak chce pracovat déle, třeba do sedmdesáti, ale jen málo jich chce pracovat na plný pracovní úvazek. Takže jsou populární právě zkrácené úvazky, sezónní práce, práce z domova. A někteří i pracují na sebe, nebo založí malou firmu, aby mohli dále pracovat.

Jaké jsou vaše další plány ohledně flexibilního zaměstnávání?

Momentálně pracuji na projektu na téma 'Budoucnost práce', který bude mít mnoho myšlenek a případových studií v oblasti inovativních pracovních možností. A pokud půjde všechno dobře, doufám, že na našem webu bude více příspěvků ze zahraničí. Byl to první web svého druhu v UK a další cíl je – být první ve světě, a to s mezinárodním obsahem!

Minule jste mi zmiňoval, že píšete knihu. Řekněte nám o ní více, už se těším, až si ji budu moct přečíst. Doufám, že brzy.

 Je nazvaná 'Smart flexibility' a je o tom, jak dostat chytré a flexibilní zaměstnávání z teorie do praxe. Je to kniha pro manažery, publikovaná společností Gower a měla by být k dostání na podzim tohoto roku. Měla by posloužit korporacím, které hodlají tuto otázku řešit strategicky a implementovat nové přístupy a praktiky.  Zahrnuje změnu přístupu lidí, změnu přístupu k potřebám pracovního prostoru a technologiím.

Jaké jsou Vaše největší dosavadní úspěchy?

Možná fakt, že se web Flexibility udržel do dnešního dne, je jeden z nich. A určitě dopsání knihy, to musím počítat jako úspěch také – do té doby, dokud se bude kniha líbit. Dále to je taky série reportů, které jsou, řekl bych, pionýrské: např. Telecommuting 2000, Tomorrow’s Property Today, Workhubs, Can Homeworking Save the Planet a nyní Smart Working Handbook. Myslím, že pomohly lidem změnit myšlení a posunout k novým a vyzývavějším možnostem v oblastech organizace práce. Měly taky širší dopad na podnikání, společnost a ekonomii. A pokud jenom těmito výsledky přispějeme k tomu, aby byl svět lepším místem, potom to jsou výsledky dobré.

Rozhovor pre spoločnosť LMC, s.r.o pripravila Dita Sudová

http://flexibilni.lmc.eu/stitek/zkusenosti-ze-zahranici/#rozhovory/zprava/86/


 

Andy Lake, Riaditeľ a zakladateľ, www.flexibility.co.uk | 04.07.2012 14:34
 
 
Prečítajte si tiež

Informácie o flexibilnom pracovnom trhu